Zasmějte se s námi...
Přijde člověk do nebe
Svatý Otec se má dostat z katedraly A do katedraly B, z kázání na kázání. Má na to málo času a jeho osobní auto se právě porouchalo. Co naplat, použije taxi. Mávne, taxi zastaví, taxikář se ptá kam to bude.... Otec naléhá na rychlost, taxikář ale protestuje : "Nenechám si sebrat řidičák !" Otec se mu snaží chvili domlouvat, nakonec rezignuje a řekne, že bude řídit sám. Řídí a pěkně na to šlape, za chvíli se za ním rozblikají majáčky a ozve se: "Řidiči, zastavte !" Svatý otec zastavíi, policista vyleze, podívá se přes sklo a vracíi se k svému autu. Volá nadřízenému: "Šéfe, máme problém. Zastavil jsem někoho hrozně důležitého a asi bude průšvih." Šéf se ptá: " No a kdo to je ?" Odpověď : "Ja nevím, ale je to někdo hrozně důležitý." "Kdo ?" "Nevím" Šéf je nervózní, a tak se ptá: "Je to snad starosta ?" "Ne, asi někdo důležitější." "Nějaký ministr ??" "Ne. "Pan premiér ??!!" "Neřekl bych, ale je to někdo pořadně důležitý." "Je to snad pan PREZIDENT ??!!" "Ne, ja fakt nevím kdo to je, ale papež mu dělá šoféra".
- - -
Manželé přijdou po smrti do nebe. Manželka si vše obdivně s manželem prohlíží a moc se jí tam líbí. Manžel jí říká: " Vidíš, kdybys stále neotravovala s tou zdravou výživou, mohli jsme tu být už 20 let."
- - -
Manželský pár se rozhodne na chvíli uniknout tuhé zimě a strávit týden na jihu u moře. Z pracovních důvodů se stane, že manželka může odletět až o den později. Manžel letí napřed podle plánu.
Jakmile se muž ubytuje v hotelu, pošle své ženě e-mail. Při zadávání e-mailové adresy omylem vynechá jedno písmenko a zpráva dorazí na počítač úplně jiné dámy. Shodou okolností je to vdova, které právě zemřel manžel. Když si čte elektronickou poštu, omdlí...
Po chvíli vejde do její pracovny syn a najde svou matku v bezvědomí. Zrak mu padne na monitor počítače, kde čte:
Komu: Mé opuštěné manželce
Od: Tvého muže, který odcestoval dříve
Zpráva: Dorazil jsem, má nejdražší, v pořádku. Docela už jsem se zabydlel. Vidím, že je vše připravené na Tvůj zítřejší příchod. Přeji Ti šťastnou cestu a čekám. Tvůj manžel.
P.S. Tady dole je čertovsky horko!
- - -
Pacient jde na operaci, probere se z narkózy a vidí vedle sebe něco bílého, tak říká: "Pane doktore, povedla se ta operace?"
"Jaký doktor, já jsem svatý Petr!"
- - -
Přijde duše k nebeské bráně a svatý Petr se jí ptá: „Odkud jsi?“ „ Ále, z jednoho malého města, to mi nebudeš věřit, svatý Petře, jakou hloupou smrtí jsem zemřel. Představ si, byl sem hrozně žárlivý na svoji manželku - no a přijdu domů a tam vidím v šatníku cizí bundu. Napadlo mě, že tam má moje žena určitě chlapa. Tak hledám ve skříni, lezu pod postel a nikde nikdo. Už jsem byl celý zoufalý, že nikde není, když v tom vidím na okenním parapetu prsty. No, jen počkej, říkám si. Dupal jsem mu po těch prstech dlouho, než se pustil. Ale pak se podívám - a on spadl do hromady písku a přežil to. Tak jsem v tom rozčilení popadl ledničku - přišla mi v tu chvíli hrozně těžká - a hodil jsem ji po něm. V tu chvíli mne z toho všeho skolil infarkt.“ Jde okolo druhá duše a říká: „Nebudeš mi věřit, svatý Petře, jakou já jsem měl špatnou smrt. Jsem pokrývač, spravoval jsem střechu a protože jsme včera trochu oslavovali, neměl jsem tu správnou rovnováhu. Uklouzla mi noha a padám dolů. Je se mnou konec, pomyslel jsem si. Ale v tom se mi podařilo chytit se za okenní parapet. Tak tam visím a děkuji Bohu, že jsem přežil, když v tom přiběhne nějakej cvok a začne mi dupat po prstech. Znova padám dolů a loučím se s životem. Ale dole byla velká hromada písku, do které jsem se asi metr zapíchnul. Hrabu se ven a děkuji Bohu, že jsem opět přežil, když v tom přiletí z nebe lednička a zabije mne.“ V tom již letí do nebe třetí duše a volá: „Víte jak jsem zemřel? Jdu takhle za sousedkou, jestli by mi nepůjčila stovku. V tom přišel její manžel, od kterého jsem si před měsícem půjčil deset tisíc a on je pořád chce zpátky. 'Schovejte se prosím, jak manžel zjistí, že pro něj ty peníze nemáte, mohl by dostat infarkt,' povídá mi sousedka. A tak jsem se schoval do ledničky...“
- - -
Přijde chlápek do nebe. Svatý Petr nakoukne do knih a povídá: „Víte, já tu na vás vůbec nic nemám. Ani špatnýho, ani dobrýho. Víte, my poslední dobou máme narváno, takže byste potřeboval alespoň jeden opravdu dobrej skutek, abych vás mohl pustit dovnitř. Zkuste si na něco vzpomenout, my v těch knihách nemáme všechno.“ „No, jednou jsem udělal jeden dobrej skutek. To jsem takhle jel po městě a najednou vidím, jak u jedný garáže banda motorkářů obtěžuje nějakou slečnu. Obtěžuje je slabý slovo. Oni ji přímo mučili a znásilňovali, a mně tak vzkypěla krev v žilách, že jsem okamžitě zastavil, vytáhl z kufru francouzák a šel přímo k nim. Byl tam jeden takovej velkej, určitě šéf, kolem krku řetěz, jizvy v obličeji, a já mu jednu ubalil, že lehnul, a povídám: 'Koukejte tu slečnu nechat na pokoji!'“ „To je zajímavé," říká Svatý Petr, „to bychom tu měli mít... Kdy se to asi tak stalo?“ „No, je to tak dvě minuty.“
- - -
Chudák papež umřel a jde do nebe.
Zaťuká na bránu, vykoukne Sv. Petr a povídá:
„Jméno?“
„Svatý Otec.“
Petr projede na terminálu databázi a říká: „Je mi líto, ale nikdo takový do nebe přijít nemá.“
„Tak zkuste Jan Pavel II.“
„Ne, ani ten tady není.“
„Tak zkuste, ech… jo, už vím, Wojtyla, Karel.“
„Ne, nikdo takový v počítači není, pane.“
Načež se papež rozčílí: „To snad není možné! Já si celý život odříkám, snažím se jít příkladem, stamiliony lidí dole na zemi mě uctívají, věří mi, a vy mě teď nechcete pustit do nebe? Jak si to představujete? Co to má znamenat???“
A Svatý Petr ukázal prstem: „Podívejte se támhle nahoru a usmějte se, je tam skrytá kamera.“
- - -
Černoch, Žid a Indián zahynou při dopravní nehodě. Když dorazí k nebeské bráně, sv. Petr jim sdělí, že ještě nenadešel jejich čas a že ještě neměli zemřít. Nabídne jim tedy obchod: "Dáte mi každý 20 dolarů a já vás pustím zpátky dolů, kde dožijete zbytek svého života."
"To je dobrá nabídka," souhlasí černoch a podá sv. Petrovi dvacku. V té chvíli se uprostřed trosek zničehonic posadí, čilý jako rybička. Šokovaní ošetřovatelé, kteří jej právě prohlásili za mrtvého, se kolem něj všichni shromáždí a ptají se, co se stalo.
"Nó, prostě ještě nebyl můj čas, tak jsem dal sv. Petrovi dvacet babek a on mě poslal zpátky." Ošetřovatelé se rozhlédnou kolem sebe a když vidí, že ostatní účastníci nehody stále nejeví známky života, ptají se, proč na Petrovu nabídku také nepřistoupili. Černoch se zahledí nahoru a povídá: "Hm, Žid se právě pokouší usmlouvat cenu na 12,50 a Indián čeká, až za něj zaplatí vláda."
- - -
Jistý křesťanský služebník zemřel a čeká u nebeské brány. Ve frontě před ním stojí nějaký chlápek v tmavých brýlích, tričku s křiklavým nápisem, odřené kožené bundě a ošoupaných džínách. Svatý Petr se jej zeptá: "Kdo prosím vás jste, abych se mohl podívat, zda vás mohu vpustit do Království nebeského?" Chlápek Petrovi ledabyle odpoví: "já 'sem Džon Kohen, taxikář z Ňúúújóóórku". Svatý Petr se podívá do seznamu. Usměje se na taxíkáře a prohlásí: "Prosím, vezměte si tento hedvábný šat a zlatou hůl a vstupte do Království nebeského." Taxíkář tedy jde do nebe v nových šatech se svou holí a přijde řada na našeho služebníka. Ten se před Petrem hrdě postaví a zvolá: "Já jsem Joseph Snow a posledních čtyřicet tři let jsem sloužil jako pastor ve sboru Saint Mary's." Svatý Petr se podívá do seznamu. Usměje se na služebníka a prohlásí: "Prosím, vezměte si tento bavlněný šat a dřevěnou hůl a vstupte do Království nebeského." "No tak moment," opáčí služebník. "Ten chlápek přede mnou byl jenom taxíkář a dostal hedvábný šat a zlatou hůl. Jak je to možné?" "Tady se díváme na výsledky," odvětí mu svatý Petr. "Když jste kázal, lidé spali; když však ten muž řídil, lidé se modlili."