Zasmějte se s námi...
Židovské
„Chaime, nemohl bys mi půjčit stovku?“
„Je mi líto, nemám u sebe peníze.“
„A co doma?“
„Děkuju, všichni zdrávi.“
- - -
„Poslouchaj, Kohn, co by dělali, kdyby narazili v poušti na lva?“
„Vzal bych flintu a zastřelil ho.“
„A kdyby neměli flintu?“
„Tak ho picnu revolverem.“
„A kdyby neměli revolver?“
„Tak ho uškrtím páskem.“
„A co když nemaj pásek?“
„Tak mu narvu kožich do chřtánu a zadusím ho.“
„Ale jdou, Kohn, na poušti takový vedro, kde by vzali kožich?“
„Hele voni, Pick, komu vlastně fanděj, mně a nebo tý bestii.“
- - -
„Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce co i oni mi přejou.“
„No prosím, Kohn, už zase začínaj.“
- - -
Cvičení v izraelské armádě. Armáda rozdělená na modré a červené. U mostu je velká tabule: 'Tento most je jako vyhozený do povětří.' Červení si nalepují nějaké tabulky na záda a pak se plazí po mostě. Generála modrých to vyděsí a zavolá generálu červených: „Kohne, to jsi generál? Cožpak neumíš číst? Ten most je jako vyhozený do povětří!“ Kohna to naštve a volá: „A co ty jsi za generála? Nevidíš, že máme na zádech tabulky 'My jako plaveme'?“
- - -
Midlbaum se modlí v synagoze a vedle něj sedí jeho pes a modlí se taky. Stein je oba chvíli pozoruje a pak říká Midlbaumovi. „Poslouchaj Midlbaum, ten jejich pes, toho by měli vzít do Hollywoodu a udělat z něj filmovou hvězdu.“ „Mně to neříkaj, řeknou to jemu, on chce bejt účetním.“
- - -
Kněz a rabín, kteří byli dlouho přáteli, se vždycky hádali do nejmenších detailů a drobností, která víra je ta pravá. Jednoho dne jeli spolu autem a nějaký ožrala to do nich na červenou napral. Jejich auto udělalo tři kotrmelce a skončilo na střeše. Oba se vyhrabali ven, překvapeni, že vůbec přežili. Kněz se okamžitě pokřižoval a všiml si, že rabín taky. Tak hned volá: „Konečně! Buď požehnán náš spasitel. Konečně jste prozřel, konečně jste uviděl Světlo!“
„Ech, cože?“
„No, vždyť jste se pokřižoval!“
„Pokřižoval? Ale ne, já jen kontroloval, jestli je všechno v pořádku - brýle, rozkrok, peněženka a hodinky.“
- - -
V synagoze se vedle sebe modlí Lederer v hezkém novém kožíšku a Kohn ve starším ošumělém kabátu.
Lederer prosí: „Bože, dej, ať udělám kšeft za 10.000 $.“
Vedle něj Kohn: „Dej, ať udělám kšeft za 5$.“
A tak to jde dokola - jeden za 5, druhý za 10.000. Po chvíli Lederer vstane, sáhne do portmonky, vyndá pět dolarů a podává je Kohnovi: „Vezmou si to, Kohn, a nerozptylujou mi Hospodina.“
- - -
Přijede nejvyšší rabín do Vatikánu na návštěvu. Všechno si prohlédne leccos se mu líbí, ale nechápe proč uprostřed chrámu stojí telefonní budka. Zeptá se tedy: „Svatý otče, k čemu je ta telefonní budka?“
„To je spojení k Bohu.“
„A mohl bych si zatelefonovat?“
„Ale zajisté.“
Rabi vejde do budky vytočí číslo a takových deset minut hovoří s Bohem. Po skončení hovoru vyjde z budky a ptá se: „Co jsem dlužen?“
„Pět set dolarů.“
„Cože? Pět set dolarů za deset minut?“
„No ono to jde přes satelit a to stojí hrozný peníze,“ odpovídá svatý otec. Rabi nekomentuje, vytáhne pět set dolarů a zaplatí.
Po nějakém čase vyrazí papež do Jeruzaléma, všechno si prohlédne a všimne si, že v největší synagoze stojí také telefonní budka.
„To je spojení s Bohem?“ ptá se.
„Jistě, svatý otče.“
„A mohl bych si zavolat?“
„Zajisté svatý otče.“
Papež vejde do budky a asi deset minut hovoří s Bohem. Po skončení hovoru vyjde a ptá se: „Co jsem dlužen?"
„Deset centů, svatý otče.“
„Cože jen deset centů, když u nás to stojí takový peníze?“
„To víte, místní hovor.“
- - -
Za I. světové války postavili na hlídku Rusa, Uzbeka a Žida. Rozkaz zněl, že musí být stále ve střehu. Žádný alkohol, žádné karty, nic! Když už stojí na hlídce dlouho a nudí se, tak Rus navrhne, že si zahrají karty. Začnou hrát a v tu chvíli se objeví velitel.
„Co to tady děláte? Nehrajete doufám karty!?“ ptá se vojáků.
„Ne, ne! Opravdu nehrajeme.“
„Přísahejte. Ty, Ruse, jsi pravoslavný. Přísaháš na Bibli, že jsi nehrál karty?“
„Přísahám, pane veliteli.“
„Nu dobrá. Ty, Uzbeku, jsi mohamedán. Přísaháš na Korán, že jsi nehrál karty?“
„Přísahám, pane veliteli.“
„A co ty, Žide? Přísaháš na Tóru, že jsi nehrál karty?“
„Proč bych měl přísahat. Rus nehrál, Uzbek nehrál. Myslíte si, že já tu hrál karty sám se sebou?“
- - -
Do domu vedle početné katolické rodiny se nastěhoval Žid. Každý pátek, v den tradičního katolického půstu, když katolíci žvýkali svou neochucenou rybu, Žid griloval na zahradě hovězí steaky. Vůně masa samozřejmě katolické sousedy dráždila. Rozhodli se proto, že Žida obrátí na katolickou víru. Po delším přemlouvání ho vzali k faráři, aby ho pokřtil. Farář Žida pokropil svěcenou vodou se slovy: „Narodil se jako Žid, byl vychovaný jako Žid a tímto je z něj katolík.“ Přišel další pátek a katolíci nemohou věřit svým očím. Žid opět griluje. Po chvíli, co svého souseda pozorují, vidí, jak bere svěcenou vodu a kropí steak: „Narodila se jako kráva, vyrostla jako kráva a tímto je z ní ryba.“
- - -
Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby. Katolický kněz říká: „To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, najednou se přiženou mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. A najednou - všude okolo liják, ale nade mnou modrá obloha!“ Mohamedán na to: „To nic není, tobě šlo jen o zdraví, ale mně šlo přímo o život. Jedu na velbloudu pouští. Najednou se přižene písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Aláha o ochranu. A najednou - všude okolo bouře, ale nade mnou modrá obloha!“ Židovský rabín na to: „Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a najednou uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale vtom si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. A najednou - všude okolo sobota, ale nade mnou úterý.“
- - -
Přijde Kohn za rabínem: "Rabi, malér! Mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít!" Rabi odpoví: "Kohn, to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já taky mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a taky se nechal pokřtít!To nemůžeme tak nechat, jdeme za vrchním rabínem!" U vrchního rabína svému představenému povídají: "Rebe, oba máme syny, hlavy otevřený, mohli být skoro rabíni a nechali se pokřtít!" Na to vrchní rabín: "A to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já mám taky syna, kluk chytrej, hlava otevřená, už mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat!" Vrchní rabi s nimi jde do synagógy a modlí se: Adošem, máme problém. Všichni máme syny, kluci chytří, hlavy otevřené, mohli být skoro rabíni a oni se nechali pokřtít!" Zahřmí a shůry se ozve hlas: "Pánové, tohle vy říkáte ausgerechnet mně?"