MOZAIKA - KS Hradec Králové

Váš občanský průkaz, prosím

Víte, jaké jsou dvě nejčastější otázky při seznamování? Ta první je nasnadě: "Jak se jmenuješ?" A ta druhá? Zkuste si vybavit nějaké seznámení z poslední doby. Už vám ta věta naskakuje? Zní: "Co děláš?" Nejde jen o konverzační frázi. Abychom si druhé zařadili do příslušné škatulky úspěšných a neúspěšných, sympatických a nesympatických, potřebujeme je nějak identifikovat. A naše kultura za součást identity, dokonce za tu nejdůležitější součást považuje "to, co děláš".

Startovní čárou Ježíšovy služby byl jeho křest v Jordánu. Zatímco se křtil všechen lid, byl pokřtěn i Ježíš. Když se modlil, otevřelo se nebe a Duch Svatý na něj sestoupil v tělesné podobě jako holubice. Z nebe tehdy zazněl hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem našel zalíbení." (Lukáš 3:21-22; NBK). Ježíš neslyšel od Boha: "Vážím si tě pro zázraky, co jsi udělal." V té době ještě žádné zázraky nebyly vidět... Z nebe nezaznělo ani: "Miluji tě pro tvou obětavost." Ježíš byl pokřtěn tři roky před svou smrtí na Golgotě... Ozvalo se prosté: "Našel jsem v tobě zalíbení, miluji tě, protože jsi můj syn!" Kristova identita nebyla v  jeho činech, v dělání, ale prostě v tom, že to byl Boží Syn. Jsi-li v Kristu Ježíši, uvědomuješ si, že stejná slova zní z nebe i nad tebou?! "V tobě jsem našel zalíbení, ne proto, co děláš, ale proto, že jsi můj milovaný syn, má milovaná dcera." Nepřeslechni to!

Ďábel se nás snaží přesvědčit o opaku. Zkoušel to i na Ježíše, když byl po křtu vyveden na poušť. Hned dvakrát ze tří pokušení na něj satan útočí: "Jsi-li Boží Syn, tak..." (Lukáš 4,3.9). Nestačí, že to řekl Bůh. Dokaž to! Dokaž si to! Dokaž mi to, dokaž to lidem kolem sebe. Celá tahle scéna vrcholí tím, že nám Bůh dává nahlédnout do duchovní světa: Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost. (Lukáš 4,13). Neskončilo to! Ďábel číhá na další příležitost. Znovu a znovu bude útočit na tvoji identitu v Kristu. Ať už na to půjde přes různé mindráky nebo přes pýchu, chce tě duchovně zmrzačit. A skrze ta zranění oddělit od Boha. Jako lev na lovu - chce tě dostat. Nepřehlédni to!

Ježíš se ale oblafnout nenechal. Po návratu z pouště učil v synagoze a ze starozákonního svitku četl jako ze své občanky. Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno: "Hospodinův Duch je nade mnou, neboť mne pomazal, abych přinesl evangelium chudým. Poslal mě uzdravit srdce ztrápených, vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu." (Lukáš 4,17). Všimli jste si? On si to místo našel. Záměrně vyhledal v Bibli místo, aby mohl říct: Tohle jsem já. Tohle o mě říká Bůh, proto je to moje identita. Bible jako občanský, v mnoha zemích se říká identifikační průkaz... Najdi si i ty, co o tobě říká Bůh. Nalistuj si to!

Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu. (Efezským 1,17-18)

V Kristu váš...
Jakub Limr

(Tento úvodník vznikl na základě poznámek z konference Ground Level, kde ke mně Bůh mluvil během kázání Duana Whita. Díky, Duane!)