560 slov na květen
Zatuchlé nemocniční pyžamo
"A co vy, pani, jak to máte s tou nohou?" Zaslechl jsem v povídání dvou žen onehdy, když jsem byl s Eliškou na
dětském hřišti. "Ále, teď jsem se vrátila z nemocnice. A řeknu vám, že se mi odtamtud vůbec nechtělo. Jak se tam o
vás starají! Jídlo donesou až do postele, člověk tam nic nemusí, může koukat na televizi..." Dál už jsem nic moc neslyšel.
Dumal jsem nad tím, jak se někomu může nechtít z nemocnice?! Ale ta žena na to vlastně odpověděla. Když už je člověku celkem
dobře, nic nemusí, pro všechny kolem je pacient a jen sleduje program, který pro něj připravili ostatní. To je pohodlný život,
který se těžko opouští.
Neprožíváte něco podobného ve svém vztahu k Bohu a k povolání, které vám dal? Nemáte tendenci utíkat k bolístkám a zraněním včerejška jen proto, abyste se vyhnuli výzvám, které před vás Hospodin klade dneska? "Pane, víš, já ještě nemůžu..." Kolik z nás ale potřebuje shodit nemocniční pyžamo a navléknout si duchovní montérky, protože už jsme zkrátka dost uzdravení?! Řekl bych, že je čas říct nemocničnímu vzdychání "tu mě bolí, tam nás píchá" hlasité: "A DOST!"
Gedeón náš příběh zná. Prožil si ho na vlastní kůži. Věci se nehýbou, nepřítel se roztahuje tam, kde nemá co dělat, Boží moci se jaksi nedostává. Když si Gedeón před Hospodinem stěžuje na bolesti Izraele, dostává se mu překvapivé odpovědi: "Jdi v této své síle a vysvobodíš Izraele z rukou Midjánců. Hle, já tě posílám." (Soudců 6,14). Ups! S tím Gedeón nepočítal. Bylo by lepší, kdyby Bůh povolal nějakého nového Mojžíše, někoho kdo přijde a vyřeší to. Vždyť, vždyť Gedeón je tak... slabý, a ne mocný. "Dovol prosím, Panovníku, jak bych mohl Izraele vysvobodit? Můj rod je v Manasesovi nejslabší a já jsem v otcovském domě nejnepatrnější." (Soudců 6,15). A co na to Bůh? "Tak se na to podíváme – ty jsi slabý, tvůj rod je slabý, tvůj národ je slabý. To máme: slabý, slabý, slabý... Skvěle! To je přesně to, co hledám! Protože já dávám zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. (Izajáš 40,29). Ve tvé slabosti se projeví má síla (2 Korintským 12,9). Já budu s tebou a ty pobiješ Midjánce jako jediného muže. (Soudců 6,16)."
Nejistý Gedeón se to rozhodl s Bohem zkusit. Všimněte si, co podnikl, když se přestal schovávat v jámě a vyrazil za Božím plánem: 1) Přinesl Bohu oběť (Soudců 6,18). Opustit roli nemohoucí pacienta tě zkrátka bude něco stát. Ale neboj se toho! 2) Zbořil modlářské oltáře (Soudců 6,25). Udělej duchovní inventuru. Všechno, včetně pohodlí, co odsunulo Ježíše z tvého života do zadních lavic, zlikviduj.3) Postavil se na místo, které mu Bůh ukázal (Soudců 7,21). Hledej, kde je po tobě prázdné místo. Kde máš stát a nestojíš?
Je mi líto, kde jsme vás jako starší svým postojem uvěznili v roli nemohoucích pacientů. Nepřehlédněte ale, prosím, že už nějakou dobu nejsme nemocnicí, ale mozaikou. Jistě, v rámci ní musí fungovat nemocniční pokoj pro ty, kteří uzdravení potřebují. Zároveň je ale výstrojním skladem pro ty, kdo (už) jsou zdraví. Přestaňme hledat prázdné postele, z nichž shlédneme připravený program. Hledejme raději své místo v Boží mozaice.
Když jsme jako sbor začínali, v pozdních nočních hodinách jsem rozpouštěl skupinku přáním na dobrou noc a slovy: "Do pyžámek." Dneska je ale potřeba navléknout montérky a vrhnout se do práce na Boží vinici. Takže - hajdy z pyžámek!
V Kristu váš...
Jakub Limr